Téměř rok poslanecká sněmovna projednává tzv. protikuřácký zákon. Původně jsem neměl v úmyslu k tomuto návrhu zákona vystoupit ani se nijak vyjadřovat. Na první pohled se každý cítí být odborníkem a tak o diletantské příspěvky nebyla až doposud nouze. Přesto jsem si dnes, kdy jsme před třetím čtení tohoto návrhu, udělal shrnutí již vyřčeného.

Jak v prvním, tak druhém čtení zaznívaly stále tytéž argumenty na obou stranách pomyslné barikády.Většina příspěvků začínala konstatováním, je-li dotyčný kuřák,či nikoli. Toto konstatování považuji za poměrně nadbytečné, jelikož hlasujeme o zákonu pro celou ČR a nikoli pro sebe. Stejně jako při projednávání zákona o provozu na pozemních komunikacích nikdo v úvodu neprohlásil, že jezdí příliš rychle a proto bude hlasovat proti přijetí zákona.

Jedním z argumentů, které považuji za nepřijatelný, je tvrzení o právu nekuřáků na nekuřácké restaurace. V žádném, v České republice, platném zákonu není o právu na hospodu ani zmínka. Jak by v takovém případě měli reagovat obyvatelé malých obcí nebo samot, kde žádné restaurační zařízení k dispozici není? Bude v takovém případě stát nebo obec povinni tato zřizovat ze zákona nebo toto tzv. právo bude platit pouze pro obyvatele větších sídel?

Dalším, velmi frekventovaným argumentem pro naprostý zákaz kouření v restauracích je údajná ekonomická výhodnost nekuřáckých hostinců. Nabízí se otázka, že si toho ti hostinští nevšimli sami? Doba, kdy geniální státní aparát převzal funkci za podnikatele, ještě není tak vzdálena a skončila hospodářským kolapsem.

Příklad jiných, vyspělých zemí je jistě zajímavý, ale zásadně se vyhýbá konstatování negativních dopadů těchto zákazů. Programoví odpůrci USA si v tomto případě berou Ameriku za vzor a přitom právě Amerika má se zákazem jiné neřesti - alkoholu - své zkušenosti. Nebo jsou snad tyto zkušenosti právě tou motivací pro zavedení systému zákazů a příkazů? Prohibice ve třicátých letech v USA dala vzniknout celé generaci řekněme sociálně zabezpečených občanů.

Téměř všichni, kdo cítili potřebu se k tomuto návrhu zákona vyjádřit, se shodují na potřebě ochránit mládež před tabákovými výrobky a alkoholem. O tom jistě není pochyb, rozdíl je však v tom, kdo by tuto ochranu měl provádět. Odpovědnost za výchovu dětí mají rodiče, popřípadě zákonný zástupce. Skutečně chceme tuto odpovědnost delegovat na číšníka? Obrovské sankce za prodej tabákových výrobků mladistvím jsou pokusem o represi za naše vlastní selhávání na někom jiném. Má právo vás trafikant legitimovat, je snad veřejným činitelem? Nikoli a podle živnostenského zákona má povinnost vás obsloužit. Neučiní-li tak, na příklad z podezření, že vypadáte příliš mladě, vystavuje se stejnému postihu jako při neobsloužení Rómského hosta, jelikož má podezření, že tento poté podnik vybílí.

Žijeme ve svobodné společnosti. Většina z nás si uvědomuje, že kouření škodí zdraví. Já osobně si nemyslím, že se zákazem kouření v restauracích se stane náš život radostnějším, významně zdravějším a spokojenějším. Přibude pouze něco omezujícího naší svobodu, ať již jsme kuřáci či nekuřáci.