Je neděle 19. 10. 2008, 24 hodin po prohraných krajských volbách. V příštích dnech a týdnech se objeví nesčetné množství článků, textů a analýz, proč k tak drtivé porážce ODS došlo. Můj pohled není pohledem nezávislého pozorovatele, ale ani pohled přímého účastníka tohoto souboje.

Špatně vedená kampaň ve třinácti krajích je natolik nepravděpodobná, že s tímto výkladem nejspíš nikdo ani nepřijde, zároveň žádná centrální kampaň neexistovala. Bylo vůbec možné volební kampaní napravit dva roky, které levice propagandisticky využila a my prohospodařili?

Strana s vládní odpovědností a pravicová strana především musí provádět mnohá nepopulární opatření. Po osmi letech vládnutí sociální demokracie to platí dvojnásob. Celá naše reforma je zaměřena na konsolidaci veřejných financí. Co však tuto nezbytnou reformu presentuje na veřejnosti? Poplatky u lékaře! Devět z deseti voličů nejsou schopni říct o činnosti, cílech a povinnostech vlády něco jiného.

Dlouhodobě je naše schopnost sdělit cíle, výsledky popřípadě i překážky a těžkosti, které při prosazování svých záměrů máme velice slabá nebo spíše nulová. Hlavní kancelář ani tiskové oddělení v současné struktuře a rozpočtu nemohou voličskou veřejnost účinně oslovit. ODS chybí propagandistická kancelář, která bude permanentně produkovat a distribuovat naše názory a myšlenky. Určitou míru populismu z toho nevyjímaje. Nedělat negativní kampaň, nepoužívat obtížně splnitelné populistické slogany vede pouze k tomu, že ČSSD odstavuje ODS od výkonné moci. Jsme politickou stranou a nikoli intelektuálním kroužkem. Před volbami se mnohokrát opakovalo, že není nutné voliče poučovat, o nesplnitelnosti socialistických hesel, že sám nejlépe ví. Neví! Masaryk na otázku, jak v demokratických volbách může zvítězit nedemokratická strana odpověděl: „ nedostatečnou kulturní úrovní voličů.“

Dělat levicovou politiku je snadné, slibem nezarmoutíš. A kdyby snad skutečně padla ta naivní otázka, kde se na to vezmou peníze, odpověď je vždy po ruce, ať platí bohatí. Většinu voličů v krajích to uspokojilo. Nebudeme-li schopni sami snést určitou míru populismu a nebudeme-li schopni vybudovat a financovat akceschopné propagandistické oddělení ODS, sami se odsuzujeme k teoretikům politiky, kteří budou v oposici produkovat dokonalé volební programy.

V multimediálním světě si nenaklonit média, nekomunikovat, nepresentovat se vede k neexistenci. Tony Blair neprováděl tvrdě levicovou politiku, ale tvrdě levicově jí propagoval a tím získal voličskou přízeň. Poučme se z úspěchu jiných i ze současného neúspěchu vlastního